Zmínky a ohlasy kritků na tvorbu kapely KAPYBARA je možné si přečíst hned v několika rockových magazínech a zinech jako například:

SPARK - 9/2001
Málo platné, neo thrash nebo core metal, hlavně musí mít ostrý neproniknutelný zvuk kytar, což po českobudějovické kapele, která jistě střádá korunu ke koruně, nemůžu hned požadovat. Ale když uvážím, že šestiskladbový (intro plus 5) materiál svou přímostí a v rámci možností stylu i pestrostí zaujme, věřím, že někdy se Kapybara k pořádné produkci dostane. Dostanete-li se totiž k tomu, že budete moci „Trepidation“ ohulit na maximum, požitek se zvětší a myslím si, že naživo se vaše nohy v klidu neudrží. Připomíná mi to Ferat, kteří taky těžko (ne)přenesli výbušná podiová vystoupení na desku. KAPYBARA se drží sepulturovského podzemního riffování, které navazuje na skočné rytmy obalené téměř deathového chrapláku. Honza Procházka své hlasivky opravdu nešetří, zajímavě zní i čistý vokál a mluvené pasáže spojené s ubráním razantnosti i u ostatních nástrojů, kdy čtveřice nechává chvíli na nabytí nových sil. Možná se v tomto pánové mohli trochu rozšoupnout, na druhou stranu by takové počínání rozptýlilo ten tlak, kterým nahrávka působí. Nezbývá než klukům popřát, aby se prokousali k velké regulérní desce nazvučené alespoň tak jako videobonus „Enola Gay“ z předchozího stejnojmenného dema. Za energii a pečlivos, s jakou vybavili CD „Trepidation“, by si to rozhodně zasloužili.
***     Jan Kozák

UNBLEMISHED zine
A po třech letech se probral opět k životu i tenhle jihočeský živočich.... Po matroši "Enola Gay" je tu tedy jejich druhá porce brutálního thrashe s příměsí hard coru. A věru - i tady to šlape jedna báseň... 6tice věcí pěkně odsejpá, je to radost poslouchat... Je fakt, že Kapybara se mi zamlouvala už před oněmi třemi léty a i nyní má rozhodně co říct. Prostě - pokud muzika šlape v podobném duchu, tak nemám většinou nejmenších námitek.
7 bodů z 10 max.


ZPĚT

BIG BENG - 6/2001
Po třech letech od předchozí nahrávky přichází jihočeská formace Kapybara s novinkou v pozměněné sestavě. Hudebně ale zůstala prakticky na místě. Stále „hrne“ thrash metal s mírným nádechem hard coru, ale demosnímek stejně působí jaksi bezkrevně a buzzubě. A to i přesto že zpěv (s podivnou angličtinou) se tváří drsně a naštvaně. Jenže jakmile se Honza Procházka pustí do čistších poloch, je zle a vlastně na sebe prozrazuje, že musí křičet, jinak by byl výsledek nedobrý. Bohužel doprovod ke zpěvu je přílíš zakřiklý a nedrží s ním krok, takže  je hudba upozaděná a litá v jednom šiku. Co takhle třeba nějakou písničku více nakopnout  rychlostí i drsností?
***     Bohouš Němec

Metal Breath ´zine - 6/2002
Jihočeská čtyřka Kapybara hodně dá na sílu riffu, na práci s tempy a gradací. Slabší je to s chytlavostí materiálu a celkovou úderností. Pětipísňová nahrávka sice šlape, ale na to, jak hutně a dravě se tváří, připomíná tak trochu zranitelné holé kuře. Podstatné ovšem je, že tohle se dá do budoucna vcelku snadno dohnat, základ je určitě zdravý. Na poli křížení hardcoru a thrash metalu se špetkou emocoru lze dnes už jen těžko přijít s něčím osobitým. Kapybara působí relativně svěže a určitě bude mít dost síly podniknout potřebné kroky vpřed. Ono leccos z toho přijde samo: jistější zpěv, obratnější aranže, hutnější vyznění...
-mih-

METAL HAMMER CS - 1-2/98
Čtveřice muzikantů nám nabýzí pětiskladbový materiál nahraný ve studiu Bellatrix. Samotný zvuk je na dobré úrovni a hudba na tom není o nic hůře. Skladby mají vlastní tvář, kytarové riffy jsou dobře propracované, tempo vcelku svižné, s více změnami. Stylově se jedná o dobře zahraný thrash proložený těžkými tahavými riffy. Pátá skladba “Kill or kiss” je zase trochu obohacená o HC nádech. Z mého pohledu mi trochu vadí vokál Honzi Procházky, který by měl být více dominantní, více v popředí. I tak je celkový materiál opravdu dobrý a hoden se ucházet o vaši přízeň.
– Marek Rusinko –

SPARK - 4/98

ORTHODOX - 2/98
Rozhovor s touto perspektivní budějovickou smečkou jste si v tomto Orthodoxu už mohli přečíst, proto se rovnou vrhněme na pitvání jejich debutového dema.
Na optimistickou notu naladí hezky udělaný obal a booklet, texty jsou také docela zajímavé a stojí za prostudování. N a závěr tedy to nejdůležitější – muzika. Pokud mohu posuzovat podle pěti skladeb, je KAPYBARA pro českou scénu velkým příslibem do budoucna a tímto materiálem si rázně otevřela dveře do tuzemské špičky. Styl této čtveřice se dá těžko škatulkovat. Nazvat KAPYBARU death metalem by bylo jednoduché, ale ne zcela pravdivé, protože je zde cítit vliv klasického thrashe nebo coru.
– Anneke Cruel -

BIG BENG! - 6/98
Opět thrash/death, ale mnohem méně invenční, než předchozí družina (Anestesia “Hopless”). Tvorba dnešní pětice (snímek je natáčen ještě ve čtařech) se nese převážně ve středních tempech, což by samozřejmě nevadilo, ale kapela si jistě neuvědomila, že by se měla snažit více oddělovat jednotlivé nálady, aby celé produkce nesklouzla k jednolitému modelu. Zatím zůstává jen u snahy, ze které vybočuje snad jen “Exile” a titulní skladba. Celkově z kapely cítím jistou křeč a upjatost. Snad se s příchodem nového baskytaristy Karla Kapusty pustí do pestřejšího komponování.
– Bohuš Němec –

ROCK & POP - 5/98
Těžkotonážní thrash klasického střihu. Obstojně zvládnutý a bezesporu propracovaný, leč nepřináší ani zbla něčeho jinde neslyšeného.
– Petr Korál –

WHIPLASH - 5/98
KAPYBARA je tuším, malý příbuzný od tapíra a svou domovinu má v Jižní Americe. Kapela, která si název tohoto sympatického živočicha propůjčila pochází pro změnu z jihočeské metropole Českých Budějovic. Na svém demáči "Enola Gay" se kluci kluci uvádějí jako talentovaná skupina, jejíž hráčské kvality jsou nezpochybnitelné, stejně jako jejich inklinace k prolínání thrash a death metalu. Asi vůbec nejvíce slyším z pětice prezentovaných písní německé thrashers Kreator, ale je to pouze můj subjektivní názor. Zvuková stránka kazety je v pořádku, nahrávalo se ve známémstudiu Bellatrix, kde se rovněž pořídil mix a mastering. Dle textové přílohy a koneckonců i podle samotného názvu dema ("Enola Gay" bylo jméno americké atomové pumy, která srovnala se zemí japonskou Hirošimu) je paterné, že klukům jde stejnou měrou i o zpracování smysluplných textů zabývajících se vším, co lidé napáchali a ještě napáchají na této planetě. Jsem zvědavý, co nám tento kvintet připraví příště.
– Radek Bubeníček –

UMBLEMISHED - 1/98
Jedna z dalších kapel o které se dozvídám až prostřednictvím tohoto dema. KAPYBARA toť démoni z jižních čech (hello Budweiser). Na ploše necelých 22 minut na nás borci nachystali pět kusanů u kterých si nejsem jist kam je zařadit. Plácnu teda, že pro mě to je thrash-death s deathovým spěvem.Raději opět hoďme bobka na škatulky. Hudba je řízlá i jinými styly (možno i HC). Jinak na to, že jsem své “skoro jmenovce” nikdy před tím neslyšel, tak mě docela posadili na prdélku. Opravdu velmi šlapané věci. Za největší pecku bych označil titulní “Stupid machine”, ale i další kusany jsou dosti dobré. Velmi, velmi zajímavé. Poslechněte a uvidíte.

METAL BREATH ZINE - 1/98
Dění na světové rockové scéně ovlivňuje bezesporu naši domácí tvorbu a to je dobře. Debutové demo českobudějovické KAPYBARY je tím nejlepším příkladem. Pokud se jedná skutečně o debutové demo, pak je opravdu nadmíru povedené a my můžeme jen obdivovat, co dnes dokáží spojit mladé a poměrně nezkušené skupiny. KAPYBARA se totiž vydala směrem progresivního power metalu, který tolik vévodí světem. A daří se jim to opravdu skvěle – ať už je to vynikající nahrávka, setsakra dobře znějící sound (výborné instrumentální výkony jednotlivých muzikantů – především kytar a bicích) či dobře zaranžovaný materiál, se kterým se opravdu nemusí stydět vylézt na některá pódia. V soundu KAPYBARY můžeme maličko cítit i ovlivnění death matelem (hlavně ve zpěvu) a to opět přináší do samotné hudby něco navíc! Materiál je poměrně vyrovnaný, ale každá skladba přináší něco jiného. Zřejmě nejpovedenější skladbou je titulní věc “ Enola Gay” a “Non – Loving…”. Každopádně pánové to je jízda…
- las -

RINSING STAGE
Kořeny českobudějovické KAPYBARY sahají až do roku 1992, nicméně ofciálně skupina debutovala až o pět let později, a to prostřednictvím doposud jediného dema, které si právě vyložíme. Předně všeho budu definovat hudební směr nynějšího kvarteta, který není ani vyloženě archaický, ani nesporně moderní, ale uhání si po své cestě thrash metalu a místy i hard coreu.
Pětisklabovou kolekci charakterizuje jak kvalitní a agresivní zvuk, tak vokál Honzy Procházky, jehož projevu lze uvěřit opravdovost. Vedle zpěvu zaujmou bicí a nakonec kytary, které se "noří" do živého a přitom si místy zúčastněně "vyhrají". Z patera promyšleně postavených songů vyberu tři nejvýraznější, mezi které patří úvodní řízně namlácený štych "Stupid Machine", titulní, středním tempem mrazivě procítěná, "Enola Gay" a závěrečná rozběhnutá nebo skočná "Kill Or Kiss". Dvě nezmíněné zbívající skladby však tímto v žádném případě neodepisuji.
Co se týká textové složky, zpěvák sáhl k tématům poukazujícím nejen na současná negativa a mě jimi utvrdil v tom, že se v budoucnu KAPYBARA mohla stát silnou tlupou. Vedle COLP mámé rozhodně co do činění s další budějovickou nadějí energií príštícího stylu. – FBB –

PAYO - 6/98
Konečně zvuk jako zvon. Na svědomí ho má studio Bellatrix. “Enola Gay” má i pěkný design (barevný obal + originální kazeta). O KAPYBAŘE jsem slyšel jen z doslechu a tak jsem byl docela zvědav, co se na mě vyvalí z beden. Naslouchám a usuzuji, že jde o jakýsi thrash se špetkou deathu. Vysoce kvalitní je bubeník, zpěv se mi také líbí. Je dostatečně naštvaný a sypavý. Horší je to ale s kytarovými nápady, které se někde ztratily a vymřely. Hromada riffů jen nestačí. Ještě co mi ve skladbách chybí je zvýšení rychlosti. Že by měla KAPYBARA k dispozici jen jedničku a dvojku? Hudbu tohoto seskupení, jako kdybych již někde slyšel. O originalitě se tedy zdaleka mluvit nedá.KAPYBARA mě jednoduše nepřesvědčila, své posluchače si však jistě najde.

SPAWN REBIRTH ZINE - 4/98

FOBIAZINE.NET
Chcete dobrý trsačky? Chcete nařvanej zpěv? No co? Máte to mít. Demo českobudějovické KAPYBARY vám vše toto poskytne v plném rozsahu. Kazeta s oxeroxovaným černobílým obalem (na kterém je obrázek vybombardované Hirošimy) obsahuje 5 kousků nadupaného Thrashe říznutého ještě dalšímy styly. První kousek STUPID MACHINE vás v refrénu prostě donutí skákat. Taktéž je to i u druhého songu s názvem NON - LOVING .... trochu Sepulturovské sólo a zase skákačka. Zbylé kousky se pohybují v podobných vlnách, zase mi to (ale jen trochu a pouze kytary) připomíná Sepulturu. Pohodová muzika. Seženete to na následující adrese :
Jan Procházka, J.Š.Baara 55, 370 01 České Budějovice

R.U.M 1
Demáč "Enola Gay" se line ve středním tempu řízného thrash/deathu. Zpěvák se snaží i o zpestření prostřednictvím čistšího zpěvu ("Stupid Machine", "Enola Gay") - naštěstí jde jen o náznaky. Mám totiž pocit, že mu tato poloha příliž nesedí. Celkově ale demáč čítající pět songů určitě zaujme. Velmi dobré! Za zmínku jistě stojí i dobrý zvuk a parádní obal.

ZPĚT

KNIFE
Debutní demo jihočeské KAPYBARY nám přináší klasický thrash - žádné moderny ve stylu Sepultura nebo Machine Head. Na začátku recenze bych rád zmínil zvuk, který je velmi ostrý a doslova trhá blány z reproduktoru. Už jsem velmi dlouho podobný zvuk neslyšel... A i když jsou kytary občas nečitelné, tak se mi hodně zamlouvá! Úvodní "Stupid Machine" je celkem dobrá, šlape jak má, riffy v ní použité mají (většinou) něco do sebe, ale, bohužel, v druhé, trochu volnější skladbě "Non-Loving..." to jde s úrovní produkce KAPYBARY z kopce. Trochu lepší dojem jsem získal z následující skladby "Exile" - ta je už zase rychlejší a pomalu začínám získávat pocit, že kluci se do téhle polohy umí víc "položit". Titulní "Enola Gay" se nese v takovém střihu (i když jsem ho v úvodu popřel...) pomalejšího, moderního thrashe a je to zase jen průměr... Skladba, ze které si to moc nezapamatujete (možná to zní paradoxně, ale ten ostře řezaný zvuk se do úplně pomalých věcí nehodí) - jak už jsem řekl, myslím, že rychlejší věci jsou od KAPYBARY i ty lepší. Ještě bych se rád zmínil o base. Tu nahrával jeden z kytaristů a asi neměl čas (?) se jí věnovat po aranžérské stránce trochu víc... Demo "Enola Gay" není nějak extrémně špatné, ale že by patřilo někam do horních pater kvality - to také ne. Je to jen o trochu víc než šedý průměr.

ZPĚT